Indie plánuje riskantní misi na jižní pól Měsíce. Proč je nebezpečná?

Věda a technika 07. února 2018 | 11:40 — Lukáš Bauer
Indická kosmická agentura plánuje již v druhé polovině letošního roku podniknout riskantní vysazení svého kosmického robota poblíž jižního pólu Měsíce. Všechna ostatní vozítka na Měsíci se dosud pohybovala v oblasti rovníku. Mise bude zkoumat měsíční povrch a hledat izotopy prvků pro využití ve fúzních reaktorech.
Indie bude zkoumat povrch Měsíce a vyhledávat izotopy / Internet

Již druhá indická mise na Měsíc s názvem Chandrayaan-2 bude mít za cíl za pomoci palubních přístrojů měsíčního modulu vyhledávat na povrchu Měsíce izotopy helia-3 a dalších prvků pro budoucí výzkum nových fúzních reaktorů.

Indická vesmírná agentura plánuje v budoucnu kromě přistání na Měsíci ještě přistání na jednom z asteroidů a také vyslání sondy k Venuši. Podle šéfa vesmírného výzkumu Kailasavadivoo Sivana má Indie dostatečné technologické zázemí pro zajištění úspěchu všech těchto misí.

Měsíční vozítko bude sbírat data z povrchu Měsíce a zkoumat izotopy, jenž by mohly být základním stavebním kamenem nových fúzních reaktorů. Mise navazuje na legendární indickou misi Chandrayaan-1, během které se v roce 2009 podařilo najít na Měsíci molekuly vody.

Indická mise na měsíc měla začít již před třemi roky, ale technologický partner Rusko nedodal objednané měsíční vozítko. Indie proto musela robota postavit sama a plánované zahájení nabralo výrazné zpoždění.

Přistání blíže k jižnímu pólu může být oproti přistání na rovníku velice náročné. Důvodem je zejména fakt, že k měsíčním pólům dosahuje méně sluneční energie, což znamená, že kosmická sonda a měsíční vozítko musí mnohem více šetřit energií.

Kosmické vozítko mise Chandrayaan-2 je proto speciálně naprogramováno takovým způsobem, aby stihlo nejdůležitější část výzkumu během prvního měsíčního dne, který představuje asi 14 dní na Zemi. Inženýři se totiž obávají, že nastávající měsíční noc dost možná způsobí přerušení komunikace s kontrolním střediskem.

Oblast, která bude předmětem bádání, je složena z hornin starých 4 miliardy let a ambice na odebrání vzorků z těchto oblastí má také americká NASA. Ta kromě toho plánuje také výstavbu měsíční báze a cestu na Mars (čtěte: Američané se definitivně vrací na Měsíc, Mars bude následovat).

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Čeká nás doba ledová? Podle vědců budou nejbližší erupce sopek ničivější než dosud

Přichází první smartphone, jenž vám skutečně může...

V Texasu staví 150 metrů pod zemí obrovské tisícileté...

Existovala alternativa k vytvoření Československa? Nebylo...

Romantické praskání ohně v domácím krbu vás může...

Zbavte se hotovosti: Budoucnost představují platební náramky,...

Řešíte každý měsíc splátky leasingu? Váš vůz přitom...