Webbův teleskop zachytil zvláštní prachové prstence. Vytváří je dvojice hvězd

Věda a technika 16. října 2022 | 11:44 — Lukáš Bauer
Dalším objevem Webbova teleskopu se stala dvojice hvězd, kolem které se formuje podivný prachový prstenec. Vědci se domnívají, že tyto prachové prstence vznikají jednou za několik let, když se k sobě hvězdy v binárním systému přiblíží a jejich gravitace stlačuje hvězdné větry.
Další 1 fotografie v galerii
Binární systém produkuje zvláštní prachové prstence / NASA / volný zdroj

Webbův teleskop si připsal další zajímavý objev, kterým je binární systém vzdálený přibližně pět tisíc světelných let od Země. Na tomto vzdáleném místě se totiž nachází binární systém dvou hvězd, které kolem sebe rotují a vytváří zajímavý prachový prstenec, který připomíná vyobrazení zvukových vln. Zvláštní světelné kruhy jsou podle vědců produktem stlačení hvězdných větrů z obou hvězd. Tyto prstence se rozpínají do obrovské dálky několika bilionů kilometrů hluboko do vesmíru. Vědci NASA se domnívají, že tyto prstence znázorňují čas podobně jako letokruhy stromů.

Jednou za osm let

Binární systém s označením WR 140 se zvláštním prstencem je velice zajímavým objevem. NASA se domnívá, že tyto prachové prstence vznikají ve chvíli, kdy se k sobě obě hvězdy přiblíží na velice malou vzdálenost. Vědci odhadují, že k této jedinečné události dochází v binárním systému přibližně jednou za osm let. Během této chvíle se obrovské množství plynů mezi hvězdami stlačí a vytvoří prachové prstence. Pozorovaná produkce prachu pochází podle výpočtů z posledních přibližně sta let.

„Pozorujeme produkci prachu v tomto systému za více než století. Předchozí pozorování WR 140 ukázalo přítomnost až tří prstenců. Je úžasné vidět jich takto sedmnáct, ukazuje to sílu teleskopu Jamese Webba,“ uvedla pro BBC spoluautorka studie Olivia Jonesová z Astronomicko-technologického centra Spojeného království (UK ATC), v Edinburghu, jež se podílelo na stavbě Webbova teleskopu. 

Obří hvězdy

Hvězdy v binárním systému WR 140 jsou obrovské. Obě hvězdy jsou hned několikanásobně větší než Slunce.  Jedna z nich má dokonce třicetinásobek hmotnosti naší mateřské hvězdy, druhá zhruba desetinásobek. Obě kosmická tělesa se k sobě přiblíží zhruba na vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tedy zhruba sto padesát milionů kilometrů. Jedinečný vzor prstenců způsobuje podlouhlá oběžná dráha menší z hvězd.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem NASA a partnerů z Evropské kosmické agentury ESA a kanadské CSA.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je vesmírný dalekohled, který vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury. Dalekohled je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl v letech 1961–1968 administrátorem NASA a hrál důležitou roli v programu Apollo. Je nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu jako vlajková loď NASA v oblasti astrofyziky. Dále čtěte: (Stále v provozu. Marťanská sonda InSight přečkala obří prachovou bouři).

Zdroj: NASA

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Dokonalé prázdninové letovisko? Plážové ráje Bodrumu nabízí úchvatné písečné pláže i skryté zátoky

Balení bez námahy – módní tipy pro chytré a stylové...

Noční vlaky zažívají v Evropě renesanci: Tipy, kam můžete...

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci...

Egyptská Taba: Vítejte v ráji dobrodruhů

Přemýšlíte o změně? Pár tipů na místa pro život, kde si...

Evropské termální ráje: Tipy na místa, kde se v horké...

Zavřít reklamu